Krásy CHKO Křivoklátsko, kraje Oty Pavla uvidíte na videu níže /než k nám přijedete/: Krajinou domova 4. díl HD 

Chcete být pár dní přímo na Křivoklátsku podívejte se k nám: přístup pozastaven!)

(Masarykova vyhlídka je popsána na našich stránkách zde a je přímo nad řekou Berounkou a částí obce Zbečno)  Historická studánka Rozárka má rovněž svoje webové stránky https://rozarka-studanka-zbecno.webnode.cz

Pěšky nebo na kole na Křivoklát je to kousek (od nás vidět vlevo světla obce v noci) - autem 15 min 12 km
Pěšky nebo na kole na Křivoklát je to kousek (od nás vidět vlevo světla obce v noci) - autem 15 min 12 km

Vycházkové okruhy v okolí Zbečna (zpracoval občan p. Jaroslav Kaftan - děkujeme)

 Zbečno

Okolí dnešní obce bylo osídleno již v mladší době bronzové. Sama obec vznikla pravděpodobně v 10. století a řadí se tak k nejstarším obcím v Čechách. První historicky doložená zmínka o obci pochází z roku 1003. Jak později uvádí kronikář Kosmas, stala se obec centrem širokého okolí a také knížecím sídlem. Díky tomu se Zbečno objevuje v řadě pověstí a zpráv pozdějších kronikářů, zachycujících osudy českých knížat. Dozvídáme se z nich např. o tom, jak se kněžic Václav usadil ve Zbečně, nebo jak byl zavražděn Břetislav II., když na zdejším hrádku trávil vánoční svátky. Mezi památkově hodnotné objekty v obci patří Hamousův statek, unikátní roubená stavba, jejíž historie výstavby spadá až do 16. století, a římskokatolický Kostel Sv. Martina, vybudovaný v polovině 14. století, který určoval náboženské rituály v dalekém okolí. Roubený obytný dům (přístupný veřejnosti) na první pohled nevypadá nijak zvláštně. Jak však vejdete dovnitř, ocitnete se v síni, kde naproti vchodu je vestavěn blok černé kuchyně s chlebovou pecí. Vpravo je vchod do velké obytné místnosti hospodáře a z ní do malé světnice, kuchyně hospodyně. Dominantou síně je však levá část, kde jsou dvě komory nad sebou. Vrchní sloužila ke skladování části úrody a její polovina určitou dobu i jako letní místnost pro přespání kočího. Spodní komoru používal hospodář ke skladování postrojů a nářadí. Pod komorami jsou dva malé klenuté sklípky. Po dřevěné rampě za komorami se vejde do výměnku pro starého hospodáře s malou samostatnou kuchyňkou.

Nadsklepní dřevěná konstrukce tvořící základ spodní komory je z let 1577-1583 a je dubová. Komory pak z let 1579-1756 jsou stavěny z jedle. Velká světnice z let 1746-1747 taktéž z jedle. Nejmladší krov z let 1791-1792 je převážně jedlový. Průzkum byl proveden jen na několika místech, ale i tak potvrdil pozoruhodné stáří stavby.

Reportáž ČT o současných archeologických  nálezech ve Zbečně z 12.století  z doby Přemyslovců z loveckého dvorce knížat, který si postavili ještě dříve než hrad Křivoklát:   V sobotu dne 4.4.2020 v Událostech na ČT proběhla reportáž o archeologických nálezech na náměstí ve Zbečně.  Odkaz na video zde:

https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/220411000100404/obsah/760691-archeologicky-nalez-z-doby-premyslovcu

Berounka - řeka, kterou v nedávné době proslavil spisovatel a vášnivý rybář Ota Pavel - /přitom je dobré si uvědomit, že historie českých řek má své stáří (mládí) již před mnoha miliony let - kde se dočtete, že v pradávné době řeka tekla dokonce i obráceným směrem.../

Berounka je největším levobřežním přítokem Vltavy. Měří necelých 140 km a na své cestě její tok obohacují vody 45 přítoků, z toho 24 levobřežních. Původní název řeky byl Mže, a právě ta je jednou z řek, z níž Berounka vzniká. Berounka vzniká soutokem 4 řek – Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy, přičemž za bod, od něhož se řeka jmenuje Berounka, je považován soutok Mže a Radbuzy v Plzni. Vodácky nejatraktivnější úsek řeky je její horní tok – od Plzně do Roztok a dále z Berouna do Dobřichovic. Berounka je jednou z nejkrásnějších řek ČR a jednou z mála, kde se vám poštěstí plout volnou přírodou.
Protože tok řeky je téměř celý splavný, Berounka se stala vyhledávaným cílem vodáků, kterým je určena také Vodácká naučná stezka Berounka, která lemuje řeku od Zvíkovce po Hlásnou Třebáň, měří 82 km a na 14 stanovištích najdete informační tabule s mnoha zajímavostmi o řece, okolní přírodě, geologii, paleontologii a historii. Řeku proslavil spisovatel a vášnivý rybář Ota Pavel, který zde "potkal ryby".

Informace pro vodáky (s možností zapůjčení lodě dle vašeho výběru, s dopravou tam i zpět).

Půjčovny lodí jsou spolehlivé. Půjčují klasické i rodinné kánoe, rafty a kajaky a to včetně kompletního vybavení. Z jejich nabídky: Na 6 místech nabízíme dopravu a odvoz lodí ZDARMA. Pro naše klienty zajišťujeme dopravu osob a přepravu bagáže po celé Berounce.

Řeka Berounka je nenáročným tokem, kde mohou zájemci o vodní turistiku nasbírat své první zkušenosti "na vodě". Berounka je po celé své délce velmi klidným tokem, kde se často vyskytují tzv. "voleje", táhlé úseky zdánlivě bez proudu. Úsek Plzeň – Roztoky je dlouhý 175,6 km, spád má 1,2‰ a obtížnost je ZWC+. Úsek Roztoky – ústí je dlouhý 63,3 km, spád má 0,7‰ a obtížnost je ZWC. Většinou se s plavbou začíná v Chrástu u Plzně, kde je tábořiště Dolanský most ř. km 124,8. A častý konec plavby se uskutečňuje na Karlštejně, kde je tábořiště ř. km 25,3. Pro úplnost dodáváme, že dle klasifikace obtížnosti řek se dělí toky do dvou hlavních skupin na mírné (ZW) a divoké (WW).
ZWA je stojatá nebo slabě proudící voda, max. rychlost 4 km/h
ZWB je mírně proudící voda, max. 5 km/h
ZWC je tekoucí voda, jejíž rychlost přesahuje 6 km/h. Proud je souvislý, netvoří vlny, ale za překážkami se mohou tvořit zpětné proudy

Oblíbené vodácké úseky na Berounce

  • Zvíkovec – Roztoky (19 km), cca 6–7 hodin (začátek trasy je pod jezem na levém břehu v kempu U Varských. Čekají vás 4 jezy, z toho 2 sjízdné. Končí se v Roztokách u Křivoklátu vlevo pod železničním mostem).
  • Roztoky – Nižbor (20 km), cca 6–7 hodin (trasa je vhodná především pro ty, kteří chtějí během plavby potkat co nejméně jezů. Cestou je pouze jeden sjízdný jez v Račicích).
  • Skryje – Roztoky (13 km), cca 3 - 4 hodiny, vhodné pro rodiny s dětmi (začátek je v tábořišti Ahoj na pravém břehu. První jez, Nezabudický mlýn, bývá často vlivem elektrárny suchý, a proto je nutné ho přenést. Jez v Roztokách je nesjízdný a přenesete ho po levém břehu).
  • Roztoky – Zbečno (9 km), cca 3–4 hodiny, vhodné pro rodiny s dětmi (nenáročná trasa bez jezů)
  • Chrást - Zvíkovec (43 km), 2denní výlet
  • Liblín - Roztoky (41 km), 2denní výlet
  • Zvíkovec - Nižbor (39 km), 2denní výlet

Dvoudenní plavba pro začátečníky Rakousy – Roztoky u Křivoklátu

Dvoudenní nenáročná plavba z Rakolusků, tábořiště Na rybárně - Roztoky u Křivoklátu, vhodná pro začínající vodáky a rodiny s dětmi vede krásnou krajinou pod kdysi slavným hradem Krašovem, který potěší vodáky menšími peřejkami. Berounku lemují vysoké skály, travnaté břehy a tiché tůňky se zdají být jako stvořené pro letní koupání.
U přívozu Nezabudice – Branov můžete navštívit pamětní síň Oty Pavla a vychutnat si další peřeje před jezem v Branově, který je třeba přenést po pravé straně. V Roztokách u Křivoklátu můžete plavbu ukončit, nebo pokračovat dále Křivoklátskem, směrem ku Praze. Před Karlštejnem se nachází oblíbené a velmi romantické místo zvané Alkazar, vápencový lom u Berouna. Pokud se tedy rozhodnete pokračovat z Roztok do Černošic, počítejte další 3–4 dny na cestu.

Jednodenní nenáročný výlet Beroun – Zadní Třebáň

Pro jednodenní výlet doporučujeme všem romantikům splutí českým Grand kaňonem s úchvatnými scenériemi řeky, kterou lehce zvládnou začátečníci i rodiny s dětmi. Plavbu začněte přímo v Berouně, v kempu "Na hrázi" na levém břehu nad jezem asi 8 minut chůze od vlakové stanice Beroun – Závodí. Čeká vás romantická plavba skalním údolím Berounky. V Srbsku se můžete občerstvit v hospůdce na levém břehu a řeka vás zanese vstříc Karlštejnu. Zde nás čeká první jez. Za příznivého vodního stavu je sjízdný po jezu, ale ve šlajsně se tvoří nebezpečný vývar! Pokud se chcete jezu vyhnout, přeneste jej vlevo.
Plavba v poklidu s mírně tekoucí řekou pokračuje dál až do Zadní Třebáně, kde je za dalším šikmým jezem na pravém břehu pěkné tábořiště, ke lze plavbu ukončit. Na vlak je to pět minut, případně si můžete dát něco dobrého ve zdejší hospůdce. Pokud nemáte vlastní loď, rádi vám ji zapůjčí v některé půjčovně.

Vycházkové okruhy v okolí Zbečna (zpracoval občan p. Jaroslav Kaftan – děkujeme) 

Turistické výlety ze Zbečna:

Vyhlídka Pěnčina

(jedinečný výhled na meandr Berounky)

Délka: 2,9 km

Náročnost: střední, trasa nesjízdná pro kola a kočárky

Popis trasy: Okruh začíná na zbečenské návsi. Vyjděte směr Křivoklát, za Hamousovým statkem odbočte doprava a pokračujte do kopce kolem školy vlevo. Asi 50 metrů za posledními domy vlevo pod cestou uvidíte křížek, vpravo pěšinu vedoucí po vrstevnici. Odbočte na tuto pěšinu traverzující svah, po 300 metrech se stočíte doleva. Pod hřebenem se cesta dělí, je potřeba odbočit vpravo. A po 200 metrech dorazíte na vyhlídku Pěnčina, ze které jsou panoramatické výhledy na meandr Berounky a jižní okolí Zbečna. Pěšina se přemění v cestu a po ni pokračujte dále. Vyjdete v obci Sýkořice. Na křižovatce odbočte doprava z kopce směrem do centra obce. Po chvíli se napojíte na žlutou turistickou značku, kterou následujte na rozcestí Senecká a spolu s ní odbočte opět vpravo směr Zbečno. Cestou roklí dojdete do Zbečna.


***************************************************************************************************************** 

Valentův mlýn - (trasu přes lom nedoporučujeme viz. Upozornění!)

(restaurace a možnost koupání na jezu)

Délka: 2,5 km

Náročnost: nízká, trasa alternativně sjízdná pro kola a kočárky 

Popis trasy: Trasa začíná na zbečenské návsi, kterou opustí průchodem mezi obecním úřadem a restaurací U mostu. Přejděte silnici a pokračujte rovně "Uličkami". Mírně vpravo se cesta stáčí k řece Berounce, po jejímž levém břehu pokračujte k historické studánce Rozárce a dále až do lomu. V lomu minete vpravo most k nádraží a napojíte se na cestu vedoucí dále kolem řeky a oddělenou od lomu plotem. Po této cestě pokračujte stále rovně kolem chat, na jejím konci odbočte vpravo a po 200 metrech jste u Valentova mlýna. Nazpátek jděte stejnou trasou. 

Alternativa sjízdná pro kola a kočárky: Ze zbečenské návsi odbočte vpravo na most a za mostem jděte stále rovně na nádraží Zbečno. Silnicí k nádraží pokračujte až k zařízení lomu, které lze po pěšině vlevo obejít. Dále projděte po mostě lomu a za ním odbočte vpravo na cestu oddělenou od lomu plotem.

Upozornění: Trasa vede přes lom, ve kterém stále probíhá těžební činnost!

Tuto trasu nedoporučujeme z důvodu nebezpečí úrazu při vstupu do manipulačních prostor lomu v blízkosti drtiče kamene, kde se pohybují vysoko tonážní vozidla, dále z důvodu zvýšené prašnosti i hluku kolem drtiče. V neposlední řadě i zvýšeného rizika pádu uvolněných kamenů po trase na soukromých pozemcích pod strání zejména při odstřelech v lomu! (Pouze ke vstupu ke studánce Rozárce je vstup od Zbečna po nábřeží a zpět povolen majitelem na vlastní nebezpečí při zvýšené opatrnosti!) 

K Valentovu mlýnu doporučujeme bezpečnější trasu po veřejné cestě od Masarykovy vyhlídky nahoru k Sýkořici, ale hned za velkou zatáčkou uhněte ze silnice doprava cestou ke křížku, kde odbočíte opět doprava a dojdete mezi poli k chatám a následně dolů mezi chatami až k Valentovu mlýnu. (je možné na kole, autem, pěšky)

*****************************************************************************************************************

Novina - Plačkov - přehrada Klíčava (výhledy i údolní nádrž)

Délka: 7,6 km

Náročnost: střední, trasa s obtížemi sjízdná pro kola a kočárky

Popis trasy: Trasa začíná na zbečenské návsi, odkud se vydejte směr Křivoklát (po zelené turistické značce). Minete odbočku na přehradu Klíčava a asi po 100 metrech (naproti hřbitovu) odbočte na cestu vpravo strmě do kopce. Pokračujte pořád nahoru do lesa kolem chat. Za chatami odbočte vlevo, u krmelce vpravo a hned zase vlevo a jděte podél zarůstající staré cesty. Na křižovatce cest pokračujte druhou cestou zprava přes louky do lesa. V lese se napojíte na lesní cestu, po níž je značená červená turistická značka, která vpravo vede k přehradě Klíčava (vlevo k hájovně Plačkov a dále na Píska a na Křivoklát). Od přehrady jděte po silnici, která Vás zavede zpět na zbečenskou náves.

*****************************************************************************************************************

Novina - Plačkov - Kopáčová - Výbrnice (výhledy i hluboké údolí)

Délka: 5,8 km

Náročnost: vysoká, trasa nesjízdná pro kola a kočárky

Popis trasy: Trasa začíná na zbečenské návsi, odkud se vydáte směr Křivoklát (po zelené turistické značce). Minete odbočku na přehradu Klíčava a asi po 100 metrech (naproti hřbitovu) odbočte cestou vpravo strmě do kopce. Pokračujte pořád nahoru do lesa kolem chat. Za chatami odbočte vlevo, u krmelce vpravo a hned zase vlevo a jděte podél zarůstající staré cesty. Na křižovatce cest pokračujte druhou cestou zleva přes louky k hájovně Plačkov, kde se vlevo napojíte na lesní cestu (po níž je značená červená turistická značka, která dále odbočuje a pokračuje na Píska a na Křivoklát (vpravo vede k přehradě Klíčava) a po ní rovně pokračujte k silnici Zbečno – Píska. Po této silnici jděte vpravo a po 350 metrech v prudké zatáčce ji opusťte a strží dolů pokračujte vlevo, kde se dále napojíte na zelenou turistickou značku vedoucí vlevo do Zbečna (vpravo na Křivoklát).

*****************************************************************************************************************

Kolem řeky Berounky do Křivoklátu (aneb na Křivoklát jinak)

Akce – Křivoklát (hrad-krivoklat.cz)

Délka: 4,8 km

Náročnost: střední, trasa nesjízdná pro kola a kočárky

Popis trasy: 

1. Trasa začíná na zbečenské návsi, odkud se vydáváte směr Křivoklát po zelené turistické značce. Za obcí zelená turistická značka odbočuje u panelu NS podél potoka na Píska, Tady neodbočujte, ale pokračujte pěšinou rovně přes potok a dál po břehu řeky Berounky. V jednom místě musíte překonat skálu, ale při normálním stavu vody to není větší problém, ve skále je vysekaná cesta. Když vyjdete z lesa, budete procházet kolem chat a napravo se objeví statek. Až se napojíte na cestu, pokračujte po ni vpravo kolem statku nahoru. V lese budete míjet lesní hřbitov a po chvíli vyjdete až na Amalíně (horní část Křivoklátu).

Upozornění: Při vyšším stavu vody v řece je trasa neprůchodná! 

2. Druhá trasa je stále průchodná a vede naučnou stezkou Brdatka je více užívaná a začíná stejně jako výše uvedená trasa, ale s tím, že se za obcí Zbečno odbočí podél potoka Štíhlice do kopce na Píska a odtud nahoře odbočíte prudce doleva na naučnou stezku Brdatka, kterou používají i cyklisté či pěší turisté. Naučná stezka Brdatka | stezky.info

*****************************************************************************************************************

Újezd nad Zbečnem

Délka: 5,4 km

Náročnost: střední, trasa sjízdná pro kola a kočárky

Popis trasy: Trasa začíná na zbečenské návsi, kterou opustíte průchodem mezi Obecním úřadem a restaurací U mostu. Vpravo odbočíte na Masarykův most, půjdete dále po silnici a po 150 m odbočíte vpravo přes železniční přejezd. Po hlavní silnici vystoupáte až do místa, které je proti mostu. Tady opustíte hlavní silnici a po vedlejší cestě půjdete rovně kolem statků a polní krajinou až na okraj obce Újezd nad Zbečnem. Budou za Vámi 2 km stoupání, které zde končí. Neodbočíte do vesnice, ale půjdete rovně po jejím okraji. Po 250 metrech odbočíte na konci obce vlevo a po dalších 100 metrech před posledním barákem odbočíte znova vlevo. Přijdete k požární nádrži a pumpě s pitnou vodou. U studny odbočíte vpravo na polní cestu, kde bude Vaše vycházka pokračovat volnou krajinou 1 km až k okraji lesa. Zde odbočíte vlevo po pevné cestě zpět do obce. Přijdete ke sportovnímu areálu a k rybníku. Za rybníkem odbočíte vpravo a po asfaltové cestě půjdete rovně kolem jezdeckého areálu 750 m na hlavní silnici vedoucí vlevo dolů zpět do Zbečna.

Zajímavější i delší nenáročná trasa krásným lesem, kde potkáte i vzácné staré tisy, kolem Berounky s výhledy do údolí, je ze Zbečna do Roztok právě z Újezdu nad Zbečnem viz Mapa Ruční měření • Mapy.cz  Zpět je možné využít vlakové i autobusové spojení nebo jít opačně z Roztok do Zbečna.

ZBEČNO Masarykův most

Silniční most přes Berounku spojuje obec Zbečno s Újezdem nad Zbečnem. Leží na levém břehu a kde býval knížecí dvorec Přemyslovců, s nádražím na pravém břehu Berounky. Toto spojení bylo dříve možné jen díky přívozu, který byl při velké vodě či za odchodu ledu znemožněn. Stavbu mostu bylo možno uskutečnit až po vzniku samostatného Československa, a to za vydatného státního příspěvku. Most má tři pole o světlostech 37-50 metrů s betonovými klenbami a byl dostavěn roku 1925. Stavební náklad mostu byl 1 700 000 Kč, k čemuž přispěl stát částkou 600 000 Kč. Most je v krásném údolí Berounky poblíž letního sídla prezidentů v Lánech a byl pojmenován po prvním prezidentovi republiky T. G. Masarykovi.

Lesnický park Křivoklátsko je území 17 000 ha a je "územím pro přírodu i pro lidi" bližší informace včetně mapy a mnoha zajímavostí najdete na webu tohoto parku ZDE 

Vstupním místem do tohoto parku pro vás může být právě obec Zbečno, nad kterou se nachází naše Masarykova vyhlídka, viz Mapa

V okolí Masarykovy vyhlídky ve Zbečně je řada možností výletů, a to buď pěších, na kole, sjíždění řeky Berounky si snadno zajistíte u půjčoven lodí, autem nebo kombinovaných. Do blízkých cílů patří přehrada Klíčava, naučná stezka Brdatka do Křivoklátu s krásným hradem i programem a mnoho dalších výletů výše i níže uvedených. Dále síň Oty Pavla s přívozem viz.: https://otapavel.cz/ Síň je v pozadí obrázku níže

O málo delší trasy v okolí jsou např.:  zříceniny hradu Jenčov, Jivno i hradu Týřov 

Hrady a zříceniny v okolí: Křivoklát, Krakovec, Žebrák, Točník, Krašov, Rozhledna Máminka, Libštejn (z Krašova je krásný výhled na Berounku), Rozhledna Děd

Dále zámek Lány, Leontýn a Nižbor. Další jsou zámky Unhošť, Králův Dvůr, Kladno atd. 

Rozhledna Máminka je 33 metrů vysoká dřevěná rozhledna nacházející se na vrcholku Krušné hory (609 m n. m.), západně od centra města Beroun u obce Hudlice v Křivoklátské vrchovině. Autem 16 min - 14,5 km po silnici 20112 a silnici 236

Rozhledna Děd se nachází na kopci Děd u města Beroun ve výšce 492 metrů n m. Vrchol kopce a větší část hřebene leží v katastrálním území Beroun, západní úbočí spadá do Zahořan, části města Králova Dvora. Autem 26 min - 21,40 km po silnici 23617

Točník je zřícenina hradu v Středočeském kraji, 2 km severně od města Žebrák, v okrese Beroun. Hrad založil Václav IV. Nyní je přístupný veřejnosti. Autem 22 min - 21 km po silnici 23613


Zámek Lány je barokní stavba, jež se nachází na jižním okraji obce Lány v okrese Kladno ve Středočeském kraji západně od Prahy. Zámek je situován na severním okraji rozsáhlých křivoklátských lesů (CHKO Křivoklátsko). Autem 16 min - 15,3 km po silnici II/201 a silnici 116

Zámek Nižbor měl mimořádnou úlohu v ochraně přemyslovského knížectví a později královské moci měl původně hrad Křivoklát, který stál přímo v centru panovnické državy, obecně nazývané přemyslovský lovecký hvozd. V následujících stoletích jeho úlohu doplnila řada dalších hradů a hrádků, mezi něž také patřil Nižbor. Hrad byl postaven v polovině 13. století na ostrohu nad soutokem řeky Berounky a Habrového potoka. Jeho stavebníkem byl zřejmě král Přemysl Otakar II. Kolem roku 1265 hrad již sloužil jako správní centrum celého Podbrdského kraje namísto nevyhovujícího tetínského hradiště. Na pořádek ve svěřené oblasti dohlížel purkrabí. Král do Nižboru přenesl i důležitý úřad popravce, který se staral o stíhání zločinců a jejich následné potrestání. Ve 14. století byl tento úřad přenesen na nedaleký hrad Žebrák. V současnosti je na zámku Nižbor Informační centrum keltské kultury každoročně od května do listopadu je otevřeno informační centrum keltské kultury, kde Vám multimediální projekce přiblíží pohyb keltského lidu Evropou, seznámíte se s jejich náboženstvím, řemeslnickým umem a obecně jejich životem. Tradičně se zde také pořádají oslavy významných keltských svátků. Informační centrum provozuje Ústav archeologické památkové péče. Autem 17 min - 12,6 km po silnici ii/201 a silnici 116

Na našich vratech u vyhlídky je červená turistická značka (řada turistů má za cíl naši vyhlídku). 

Jednou ročně bývá ve Zbečně písničková soutěž amatérských kapel, a to v průběhu června. Zajímavý a již mnohaletý program také směřuje řady příznivců do Zbečna. Podívejte se na video z roku 2019 a třeba přijedete na další ročník. Odkaz videa:   https://www.youtube.com/watch?v=SEfUaefIQFg

Vstupte do nitra starého lesa, kde řada cest i kolem řeky Berounky vám umožní pocítit krásnou přírodu...

Krásné pohledy na přírodu Křivoklátska najdete ve výše uvedeném videu o Křivoklátsku, Doporučujeme shlédnout viz: Krajinou domova 4.díl HD

Zvláště chráněné lokality v CHKO Křivoklátsko

 (najdete mj. informace na Wikipedia - Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko) 

  • PR Brdatka: přírodní rezervace ve stráni proti Újezdu nad Zbečnem. Zachovaná přirozená lesní společenstva.
  • PR Čertova skála: lávový skalní výchoz poblíž Týřovic, xerotermní květena.
  • PR Červený kříž: výjimečně zachovalá doubrava s mochnou bílou (Potentilla alba), přes 150 druhů cévnatých rostlin.
  • PR Dubensko: suťový svah s tisem červeným.
  • PR Jezírka: strmé svahy dolního toku Zbirožského potoka s rozmanitými společenstvy.
  • PR Jouglovka: buližníkový skalní hřeben beze stop vlivu člověka.
  • PR Kabečnice: strmé svahy na levém břehu Berounky s teplomilnou vegetací.
  • NPR Kohoutov: bučina pralesovitého charakteru s přirozenou druhovou skladbou na východ od obce Ostrovec.
  • PR Lípa: vrch se suťovými svahy a přirozenou skladbou dřevin.
  • PR Na Babě: nejvýznamnější křivoklátská pleš s trávníky a teplomilnou doubravu, nahází se jižně od Křivoklátu.
  • PR Nezabudické skály: skalnatý svah údolí Berounky se sedmi z devíti českých druhů plazů.
  • PR Prameny Klíčavy: lužní olšiny a mokřadní společenstva prameniště Klíčavy.
  • PP Stará ves: vulkanický výhoz u obce Trubská.
  • PR Stříbrný luh: stráň v údolí Berounky u Častonic porostlá javorem a tisem s velkou diverzitou druhů.
  • PR Svatá Alžběta: svah údolí Klíčavy se zachovalým listnatým lesem.
  • PP Trubínský vrch: bohatá skalní step na bazaltovém podkladu.
  • NPR Týřov: rozsáhlé zachované území kolem ústí Úpořského potoka. Mnoho druhů stanovišť a zřícenina přemyslovského hradu.
  • PR U Eremita: původní suťové javořiny s tisem u Branova.
  • PP Valachov: umělá jeskyně vzniklá těžbou, uvnitř vznikají minerály síry.
  • NPR Velká Pleš: přirozené bezlesí na temeni kopců s navazujícími suťovými lesy. Mnoho druh bezobratlých.
  • PP Vraní skála: přístupný buližníkový hřbet s výhledem do okolí.
  • NPR Vůznice: rozsáhlé území potoka Vůznice mezi Bělčí a Nižborem obsahuje mnoho typů lesního porostu a víc než 450 druhů cévnatých rostlin.
  • PR Vysoký tok: další z křivoklátských pleší s projevem vrcholového fenoménu.
  • PP Zdická skalka u Kublova: erozí obnažená skalka chráněná jako výrazný krajinný prvek.

Křivoklátský duch Dyma 

Krutý a tajemný strážce Křivoklátska

Patroni českých hor jsou známí. Také české lesy mají své patrony, například ty na Křivoklátsku. Podle pověstí tamní hvozdy hlídá lesní duch, který se často objevuje při bouřce, a má celou řadu podob. Je známý pod jménem Dýma nebo také Dyma a umí být pěkně krutý. Na pokoji nechává pocestné, kteří jsou v sudém počtu. 

Křivoklátský duch Dyma není tak známý jako Krakonoš nebo Praděd. V pověstech se uchoval v kruté a surové podobě. Pocestným, kteří se po Křivoklátsku potulovali v lichém počtu, ubližoval a některé dokonce podle pověstí roztrhal. Měl spadeno také na uhlíře, nejrůznější hledače pokladů a horníky. Proč? Vše, co se skrývalo v hlubinách země, považoval Dýma za svůj majetek. Na pocestné, kteří se Křivoklátskem pohybovali v sudém počtu, nikdy nezaútočil.


O Dymovi se psalo již v knize Staročeské powěsti, zpěwy, hry a obyčege: slawnosti a nápěwy, která vyšla v roce 1845. Podle ní byl občas dobrý, občas zlý duch. Zakletý bezhlavý muž, který přebýval v mlžných údolích.

V pověstech o Dymovi si naši předkové pravděpodobně zosobnili přírodní síly. Mohl to být elektrický výboj v nejrůznějších podobách, protože se často zjevoval právě při bouřích a lijácích, když se paří lesy.
Pověsti ovšem různí. Pojďme si je trochu přiblížit.
Dyma se ukazoval lidem v různých podobách: jako bludička, jako plamínek nebo plamenný sloup, ale také jako ohnivý drak. Umí se proměnit v ohnivé kozy nebo ovce, které po zbloudilci skáčou, pošlapou ho a pomočí ho.
V podobě bludičky zmátl pocestného. Ten pak chodil celou noc dokola na jednom místě, až nakonec padl únavou. Až když se rozednělo, tak nešťastník zjistil, kde se nachází. Končilo to týdny proleženými v posteli nebo smrtí. Nebo pocestného zavedl do močálů, kde ho utopil. Jiného pro změnu zavedl hluboko do lesa, kam nikdo nechodí. Dotyčný zbloudilec se cestou poranil a jelikož se nedovolal pomoci, tak většinou v bolestech a bídě zahynul. Dyma také rád tuláky zaváděl na skály a do příkrých strání, kde pak zmizel... Končilo to zlomenou nohou nebo zlomeným vazem. Dyma se podle pověstí také uměl proměňovat v draka, který dokázal létat, kolem něho létaly jiskry nebo ohnivé plameny.
Takže nezapomínejte, po Křivoklátsku se pohybujte jen v sudém počtu :-)

Napsala Soňa Brunnerová 

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky